S dentistkou o zubních náhradách

ČRo Dvojka

Ztráta zubu není jenom estetický problém. Dneska si budeme povídat s paní Dr. stomatoložkou Lucií Vondráčkovou o tom, co všechno může způsobit a proč není dobré náhradu odkládat, jaké typy zubních náhrad dnes stomatologie nabízí a podle čeho se rozhodnout pro tu pravou? Možná na začátku, paní doktorko, obecně, co to vlastně zubní náhrada je a jestli je to vždycky náhrada za chybějící zub?

mluvčí 1,
——————–
Já bych řekla, že za náhradu můžeme považovat i náhradu části korunky toho zubu, to znamená v malém rozsahu, ať už je to ztráta zubu kazem nebo úrazem nebo z jiných příčin, tak dnes máme moderní materiály, které můžeme použít k dostavbě vlastně toho zubu do anatomického tvaru, ať už jsou to vlastně přímé nebo nepřímé náhrady, ty přímé lze využít dnes fotokompozitní materiály, které jsou velice estetické, funkční, mají výhodné vlastnosti. A druhá věc je možnost, pokud ten rozsah toho defektu je větší, tak využít i nepřímé náhrady, které se zhotoví laboratorně a nebo se mohou vlastně i vyřezat takovým způsobem moderním, jsou na to speciální přístroje a potom je vlepíme do toho zubu, který předtím napreparujeme, prostě to připravíme tak, aby ten zub ta nepřímá přímá nástavba nebo nepřímá náhrada zpevnila, toto bych doporučila třeba u zubů, které jsou endoonticky ošetřené, to znamená zuby, které byly ošetřeny jim kanálky a oni jsou přece jenom trochu gracilnější k tomu defektu, aby vůbec vlastně ten zub měl být ošetřen, ty kanálky endoonticky, tak muselo dojít z nějakých příčin, ať už je to hluboký kaz nebo jiná příčina, takže ty tkáně, co tam zůstaly, jsou oslabeny a vlastně tou nepřímou náhradou můžeme je dostavět do toho anatomického tvaru. Když je ten defekt větší, můžeme potom vystavět korunkou z různých materiálů, materiály jsou dnes estetické, to znamená, ať už je to třeba i laboratorně zhotovené ty korunky nebo onleje, overly, tak mohou být z toho kompozitu – to je taková pryskyřice, která laboratorně je výhodně vyrobená tak, že je trvanlivější, a nebo potom můžeme použít i třeba materiály typu keramika, které se vlastně nepodobají úplně tomu zubu.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Co je cílem lékaře stomatologa, když vlastně řeší, jakou náhradu pacientovi vytvoří a je tam třeba ještě část toho zubu zdravá, je to kompletní náhrada zubu, anebo zachovat co nejvíce toho zubu zdravého a vlastně vymodelovat třeba zbytek díky té částečné.

mluvčí 1,
——————–
Dneska je absolutní trend šetřit zubní tkáně, to znamená, když třeba ten pacient má ještě zbytek skloviny někde na schůdku, tam u toho krčku ponechat, protože ty všechny moderní materiály je možné použít a navázat na tu sklovinu, takže všechno to, co se dělo dřív, radikální preparace, tak od toho se dneska ustupuje a ustoupilo a snažíme se, aby vlastně jsme měli materiály, které mají fyzikální vlastnosti – optické estetické i funkční, které tam můžeme použít, a někdy, když je to tak dokonale uděláno, tak ani nepoznáme na první pohled, že pacient má korunku….

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Takže cílem je potom ve výsledku, když se ten pacient usměje, aby nebylo poznat, že má zubní náhradu.

mluvčí 1,
——————–
To by bylo nejlepší, pokud ten pacient ještě se o to dobře stará.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A to je důležité asi říci možná i jako prevenci, protože jste mi říkala už před vysíláním, že vlastně k vám chodí často pacienti, kteří by nemuseli tu zubní náhradu mít, ale prostě o ty zuby se nestarají, takže to dojde až do toho nejzazšího.

mluvčí 1,
——————–
do toho zubního zdraví bych řekla, že je důležitý nejenom způsob finanční, který bych řekla, že je až na druhém místě, ale pokud ten pacient stráví ten čas správným čištěním zubů a staráním se o ně, tak to je vůbec nejlepší vklad do jeho budoucnosti, protože všecko to, co je ostatní nějakým způsobem nahrazováno, tak už je náhrada a technická náhrada lepší, horší, vždycky u ní dochází k selhání. Jeho vlastní zub, který má vlastně anatomické tvary tak, jak jsou požadovány v tom organismu, tak to je to nejlepší, co může mít.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jinak. Co je nejčastěji příčinou u ztráty zubu.

mluvčí 1,
——————–
Ztráta zubu, bych řekla, že je velmi často, je kaz, který je neléčený, zanedbaný a potom je to onemocnění parodontu, obecně paradentóza, protože pacienti nečistí ty zuby, tak když už je čistí, tak asi ne, dobře, ne dlouho, tak, jak by měli. A myslím si, že by pacienti měli dostat správné informace opakovaně o tom, jak, když budou mít zájem, jak se o ty zuby starat, protože neznamená, když si někdo čistí ty zuby třeba půl minuty, tak že vlastně ten zub očistí, každý ten zub má pět plošek, to znamená zub, kde je ta kousací nebo řezací hrana a čtyři plošky kolem, a my se dostaneme tím kartáčkem jednoduchým k těm třem stranám a ty dvě zůstávají vlastně bez dotyku, pokud nepoužívá pacient správné pomůcky a pak už dochází jak k rozvoji třeba paradontózy, tak i toho kazu v mezizubí.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
a pak jsou zubní náhrady ještě, které se dají vyndat a které tam zůstanou natrvalo. Je to tak. Paní doktorko.

mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
jaké jsou další příčiny ztráty zubu. Paní doktorko.

mluvčí 1,
——————–
Tak u těch mladých lidí bych řekla, že to může být vlastně takové přetěžování toho chrupu i nevědomky, což je třeba bruxismus, je to zatínání zubů nevhodným způsobem, ten pacient si to ani neuvědomuje, když je ve stresu, a těmto pacientům potom třeba doporučujeme ochranné takové dlahy, které se nosí na noc, třeba pacient o tom ani vlastně neví, že skřípe a dochází potom třeba k rozštípnutí i zdravého zubu i vertikálně, což je potom jediná možnost ten zub extrahovat a takový je potom možné třeba nahradit implantátem, pokud je to jednotlivý zub a ten pacient je zdravý, stará se o ten svůj chrup, takže nejenom kaz a paradontóza, ale vlastně i takovýto způsob toho zatěžování toho zubu je nevhodný.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Tak mám takovou vzpomínku z dětství. Vím, že jsem občas vídala u některých příbuzných takové ty klapačky, vyndávací zuby. Myslím si, že se toho hodně lidí bojí, že takhle jednou dopadne. Teď to opravdu hodně zjednodušuju, je to pořád zubní náhrada, která se využívá.

mluvčí 1,
——————–
Je to zubní náhrada, která se využívá nejčastěji teda myslíme u starších lidí, ale mohou to mít i mladí lidé dneska, protože my na naší klinice ošetřujeme s mediky pacienty, kteří k nám se dostanou z celé republiky a i jsme překvapeni, že i třeba v mladším věku 30, 40 přichází o chrup. A protože třeba i nemají zájem nějakou větší cenu dát, tak vlastně pro ně tyto náhrady, které jsou snímatelné, jsou jediným způsobem, jak je ošetřit a nakonec jsou funkční i estetické. Naučí se s tím i mluvit, pokud ten pacient chce.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Když se zmínila ty mladé pacienty, že třeba přicházejí o chrup i tím, že se o něj nedostatečně starají, má tam velký vliv třeba strava nebo změna stravování za poslední desetiletí, že jsou potraviny, které hodně obrušují třeba zuby a pak se to děje.

mluvčí 1,
——————–
Ano, děkuju za otázku. Protože jsou pacienti, jsou to vegani, kteří mají stravu takovou syrovou, kde jsou třeba i zbytky nedokonale omyté té potravy, ať už je to mrkev nebo brambory, takže tam je zbytek třeba písku, a to jsou vlastně mikročástice, které to obrušují, takže toto je možné. A potom, co je velká teďka móda různých těch energetických nápojů, které v sobě mají velké množství cukru, což je strašné, a popíjejí to také dlouhodobě. A pak ještě jiná zase skupina, ne, že by přicházeli o chrup, ale i třeba přicházejí o sklovinu mladé ženy. Jsou to ženy, které chtějí být štíhlé. Ráno pijí nalačno, třeba půllitr vody s citronem a potom si ihned vyčistí zuby, takže ta kyselina vlastně uvolní sklovinu, prizmata, a ony tím kartáčkem ji vlastně odstraní a pak ty zuby jsou citlivé.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Takže pokud tu vodu citronem, tak až po čištění zubů.

mluvčí 1,
——————–
Ano, nebo s odstupem, čištění zubů by mělo být třeba i hodinu potom, protože to trvá hodinu, i déle, než vlastně to pH ze slin je schopno remineralizovat, ale určitě nečistit ty zuby hned.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Pojďme k těm zubním náhradám, už konkrétně, jaké typy dnes moderní stomatologie nabízí.

mluvčí 1,
——————–
Takže my máme fixní náhrady, mezi které patří vlastně korunky a můstky, což je nejčastější, to znamená, když ten zub vlastně nějak je postižen kazem ve větším rozsahu a nejde to ošetřit, anebo nějakým způsobem prostě přijde o některé ty tkáně, tak mu můžeme nabídnout korunku jednoho zubu nebo více korunek v tom úseku a ty korunky jsou z různých materiálů, buď jsou provizorní, které se používají třeba opravdu jenom po tu dobu, než se zhotoví ta náhrada, anebo když ještě mezitím třeba mají léčbu parodontu a potom ty definitivní korunky se zhotovují nejčastěji teď třeba z metalokeramiky, která už tolik není, bych řekla, chtěná, anebo přímo z keramiky, těchto materiálů je spoustu na trhu, takže různé ty laboratoře pracují s různými materiály, a ta náhrada, to znamená, že vlastně se nabrousí ten zub do ideálního tvaru, já řeknu čípkového, teda není to čípek úplně, aby se na to dala vlastně ta Korunka nasadit. Ta by měla mít anatomický tvar estetický a měla by vlastně vůči těm okolním zubům tam sedět tak, jako by to byl jeho vlastní zub, a u krčku by měla být napojena neviditelně. To je dneska vlastně takový trend, aby tam nebyl nějaký okrajový uzávěr, který potom dráždí a ten pacient by mohl mít potom podrážděnou dáseň, a když je to můstek, tak ten můstek je nesen minimálně dvěma pilíři tak jako most a ty můstky se vyrábí z materiálu kovokeramických anebo keramických v určitém rozsahu, nejde si myslet, že můstek, který by byl třeba, já nevím, dvanáctičlenný, takže by byl jenom třeba z keramiky….

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ten můstek se nasadí na ty zbroušené zuby okolo, ale pak jsem se dočetla, že ještě adhezivní můstek, a ten zase je trošku jiný, šedrnější.

mluvčí 1,
——————–
adhezivní můstek třeba můžeme použít u někoho, abychom přečkali dobu třeba růstu u dětí po úraze, nebo abychom zjistili, jestli ještě i jiné zuby nebudeme do budoucna muset ošetřit proteticky. A ten zub je nabroušen minimálně a přilepí se nějakými speciálními fotokompozitními materiály nebo cementy k těm okolním zubům, třeba je to jenom náhrada jednoho zubu, takže to není prakticky viditelné, není to samozřejmě napořád. Někomu drží ten můstek více méně. Vždycky je důležitá i artikulace.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
V poslední době jsou také třeba v televizi vidět lidi, kteří najednou zničehonic mají krásné bílé zuby. Je to trend, paní doktorko, i u lidí, kteří zkrátka mají své zuby zdravé, ale ne zas tak pěkné, že si chtějí nechat dát zubní náhrady fazety.

mluvčí 1,
——————–
Řekla bych, že to je trend, že to je móda mít bílé zuby. To vlastně přišlo z Ameriky, tam jsou extra bílé barvy, které si pacienti nechávají dělat, ale není to fyziologická barva, někdy mi to připadá potom, že to je spíš nápadné, pokud ten tvar toho zubu ještě není udělaný tak, jak by asi slušelo tomu pacientovi, tak si toho každý všimne. Myslím si, že to ošetření by mělo být takové, aby toho pacienta to pozvedlo a ne, aby, abychom na něj koukali, abychom upoutali spíš na nějakou tu chybu, ale bílé zuby samozřejmě i jsou známkou zdraví, takže každý vlastně z tohoto důvodu chce mít bílé zuby.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Ale jaký je to zásah třeba do zdravého organismu, když si člověk nechá udělat fazety, byť k tomu vlastně není zdravotní důvod.

mluvčí 1,
——————–
Podívejte se. Důvod, bych řekla, že by mohl být ortodontický, když ty zuby nešly lépe třeba srovnat, tak nějaké ty malé změny se mohou vlastně ošetřit tou fazetou, že se velmi mírně nabrousí ten povrch té skloviny, ale ne celá ta sklovina, a laborant nám vytvoří, individualizuje ten tvar toho zubu, a potom je druhá možnost, jak jste říkala. Někdo může mít nějakou diskoloraci, poruchu, fluorózu, to znamená, že v od dětství mají takové jako fleky na těch zubech nehezké nebo výplně nehezké, takže vlastně tato vlastně fazeta maskuje to do ideálního tvaru.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A barvy na ty fazety se ptá už posluchačka Kamila. Jestli se mohou používat právě u těch hodně zbroušených zubů, o kterých jsme teď před chvilkou mluvili, vlastně že někdo má hodně takové zbroušené drobné zuby.

mluvčí 1,
——————–
Jestli ovšem je tam problém, že má ten bruxismus, jak jsem říkala, zatíná, tak tam asi by to nebylo vhodné, protože ty fazety by tam dlouho nedržely. To už, když příliš obroušené zuby, tak pak už tam dát korunky, to je největší práce vůbec, která je velmi komplikovaná, která se musí dělat individuálně u toho pacienta, že se zvyšuje skus a tam ty fazety by mohly být, pokud postranní úseky se zvednou, tak potom už v těch předních úsecích, v té frontě by mohly být ty fazety, ale ne tím začínat. Určitě to by tam nedrželo.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Do jaké míry je to individuální u pacienta, podle čeho se rozhodujete o konkrétní zubní náhradě.

mluvčí 1,
——————–
Tak každý pacient by měl dostat náhradu po dokonalém vyšetření.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
co to dokonalé vyšetření?

mluvčí 1,
——————–
Nejenom vyšetření zubů, ale té kavity orální, to znamená celé té dutiny ústní, abychom věděli, jestli tam není přítomný nějaký, nějaká komplikace i na sliznicích, bych řekla, to znamená všechno tohle to se musí zkontrolovat. Ale my musíme anamnesticky zjistit i celkový stav toho pacienta s jeho medikací a co prodělal za důležité vážné nemoci A podle toho můžeme tomu pacientovi nabízet dál U toho pacienta je někdy důležité, aby se dobře mohl najíst, stravovat, aby tu stravu dobře rozkousal, to znamená, pacienti třeba s onemocněním zažívacího traktu nebo diabetici, tak ty bychom měli speciálně vyšetřit, aby neměli nějakou ztrátu zubů, kvůli které by nemohli se dobře, pravidelně stravovat. A tam jde o to, že každému pacientovi potom nabídneme třeba tři možnosti od nejjednoduššího k tomu složitějšímu, i s tím finančním rozpočtem, to znamená, některé ty práce jsou na pojišťovnu většinou, pojišťovna hradí celkové náhrady ne všude, záleží na tom lékaři, jakou mají smlouvu a potom jsou třeba náhrady, u kterých je možné ještě použít ten zbývající chrup, o to je to opřené a lepší je tam retence, držení je lepší, ten pacient se s tím třeba, dejme tomu, nají, pokud tam ty zuby ještě má, anebo potom je možné, když ten pacient by měl zájem a má tam dostatečné množství kosti a je zdravý a nemá opravdu třeba nějaké komplikace, většinou to bývají pacienti po operacích onkologických, mají léky, které jsou proti osteoporóze, tak u těchto pacientů bychom měli být opatrní a nějaké implantace asi zvážit a ty implantáty bych nabídla někomu, kdo vlastně má tu vhodnou kost, je vhodný, co se týče zdravotního stavu a pak jde o to, jestli jsou to jednotlivé nahrazování jednotlivých zubů, anebo i celkové náhrady, v jedné čelisti se dá udělat i třeba pět implantátů v celé té čelisti, na který se našroubuje potom můstek, takový speciální.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Co autoimunitní onemocnění, jako třeba Crohnova choroba? Na to se ptá naše posluchačka z Benešova. Momentálně léčí na biologickou léčbu. Jak je to tam s implantáty a zubními náhradami?

mluvčí 1,
——————–
To by asi zvážil implantolog a myslím si, že tam je důležité, aby ten pacient neměl třeba nějakou alergii anebo nesnášenlivost, což není alergie některých těch materiálů, zvláště kovů, které jsou většinou tam přítomny, tak na naší klinice se zabýváme vyšetřením takového pacienta, a naopak u ní asi by bylo dobré, aby měla dobře rozkousanou stravu.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Je to velký rozdíl, když má člověk implantát právě třeba při kousání oproti svým vlastním.

mluvčí 1,
——————–
Asi ne.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Než se člověk nauči zvyknout si na to.

mluvčí 1,
——————–
Ne. Implantát tam máte, že ho nevnímáte, ale vy ho vlastně akorát, protože tam není žádná inervace, tak ho cítíte tím jazykem třeba jinak, ale jinak implantát vám umožní vlastně pevnou náhradu, ať jednotlivého zubu, nebo když jich je tam víc v té čelisti, takže to je výhodný, ale musíte se potom o to dobře starat.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
máme dotazy po telefonu, dobrý den.

mluvčí 2,
——————–
Tady posluchačka zzních Čech, dobrý den. Dobrý den. Prosím vás pěkně, paní doktorko, měla jsem na korunku mi obrousila, paní doktorka na korunku, ráno mi to brousila a po poledni jsem si měla přijít na provizorní korunku, protože by mě to bolelo. Ano, pak se mi zase stalo, že zase mi obrousila paní doktorka a ta keramická Korunka měla být až za týden a mě to hrozně jako bolelo. Je to normální, tak jsem říkala, že by chtěla tu provizorní. Je to normální nebo jsem nějaká citlivá? Ne, ne.

mluvčí 3,
——————–
Moc. Děkujeme za zavolání.

mluvčí 1,
——————–
Samozřejmě obroušený zub, bolí to samozřejmě, proto se tam dává ta provizorní Korunka a je to vhodné, protože ten zub se tím vlastně ochrání, protože by se mohlo stát potom, že kdyby to dlouhodobě mohlo bolet na nějaké kyselé a sladké, tak to by ta pulpa, to znamená ta dřeň zubní, by na to reagovala, a to by nebylo dobré pod keramickou korunkou.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Určitě, takže ten postup….

mluvčí 1,
——————–
určitě provizorní korunku doporučuju.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Další dotaz po telefonu. Dobrý den.

mluvčí 2,
——————–
Paní doktorka, já bych se chtěla zeptat, já mám jít na zákrok implantáty, mají mi dávat dva implantáty a jakože kost mám dost velkou, jakože jo. Akorát já mám obavy z toho, že či to moje tělo přijme, jako že či ma to nebude bolet, jako tu ten šroub nebo cizí předmět.

mluvčí 1,
——————–
Pokud nejste alergická nebo měla byste nějakou nesnášenlivost, což se někdy projeví třeba na pásku kovovém nebo tak. Vlastně je to obrácená extrakce, takže ten výkon šikovný implantolog udělá za krátkou dobu a zahojí se to zrovna tak, jako kdybyste tam měla třeba obráceně tu extrakci zubů i s nějakým zašitím, toho se nebojte. A ten šroup tam samozřejmě nebolí, potom ten nevnímáte.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Jaká je normální imunitní reakce, řekněme, organismu, právě na ten cizí předmět v ústní dutině.

mluvčí 1,
——————–
Mohlo by to být tak, že někdo by skutečně měl reakci, že tělo by chtělo vyloučit to cizí těleso, takže by byl tam zánět, který by to postupně vyloučil, což se někdy může stát, ale může to být i vlastně chybou toho pacienta, jakým způsobem se o to stará, protože pokud je tam zánět a je tam plak, který se má odstraňovat a nedělá to pravidelně, tak i ten implantát může se vyloučit potom.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Takže, ale těsně po tom zákroku pociťujeme nějakou bolest, může to otékat nebo to už.

mluvčí 1,
——————–
Trošku jo, ale jsou pacienti, kteří s tím odletí večer ještě někam do zámoří, takže i tak to je.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Takže obecně každý to snáší.

mluvčí 1,
——————–
Každý to snáší jinak, jak to přijme. Po vysvětlení bych řekla, že je důležitá a každé hojení trvá tak sedm dní v té dutině ústní, takže by to mělo být v pořádku.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Potom, když přijdu o zub třeba úrazem, tak kdy na ten implantát, na tu zubní náhradu dojde. Je to potřeba udělat co nejdříve nebo se čeká třeba, až se to místo celé zahojí.

mluvčí 1,
——————–
To záleží, v jakém vlastně stavu byl ten parodont a ta tkáň před tou ztrátou toho zubu, protože musíme rozlišit, že třeba ten pacient měl zánět těch dásní i toho parodontu, teda parodonontitidu, obecně parodontózu a přišel o ten zub, tak asi v této chvíli bych mu tam žádný implantát nedávala. To nejde, to by se vyloučilo, ale pokud ten pacient je zdravý a třeba má pád nějaký sportovní nebo tak, je možné do toho zdravého místa, do té zdravé kosti implantovat brzo, aby vlastně nedošlo k selhání té kosti, protože vlastně to hojení kosti je, vždycky se minimalizuje ten objem kosti, takže kdyby to bylo za strašně dlouho, tak to bych nedoporučovala.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Čili pro většinu implantátu je vhodné tam nebo zásadní mít hodně kosti.

mluvčí 1,
——————–
Hodně kosti. Ano.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Když to tak….

mluvčí 1,
——————–
Tak se dá zase individuálně posoudit. Dneska jsou rentgeny jako CT, které vlastně nám trojrozměrně ukážou množství té kosti, a když by to bylo možné a je tam ještě nějaké množství, to znamená 5 mm, 8 mm, tak je možné vlastně třeba i v té horní čelisti, která je také více spongiózní, to znamená, že je taková více houbovitá oproti té dolní čelisti, tak se tam dá udělat takové lože, do které se dá náhrada kosti. Nechá se to vhojit a po měsících spíš v té horní části, třeba osm měsíců, se tam může zavést ten implantát, říká se tomu Sinus-lift, musí to dělat někdo, kdo to umí samozřejmě, protože to trvá a v dolní čelisti, pokud tam ta kost je, tak tam lze ten implantát dát. Po zahojení za kratší dobu

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
je komplikovanější ta horní nebo dolní….

mluvčí 1,
——————–
Ta horní je komplikovanější kvůli té retenci toho šroubu….

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A probíhající zánětlivé onemocnění, jak je velkou komplikace.

mluvčí 1,
——————–
To je velkou komplikací, to je kontraindikací.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Čili se čeká. V tomto případě.

mluvčí 1,
——————–
To vůbec, protože to nebývá jenom na jednom zubu, může být sice na jednom zubu, ale to nebývá často tou příčinou ztráty zubu, ale někde třeba i v dolní frontě je té kosti vždycky málo, tam je ta kostěná složka taková tenčí, takže tam asi to není vhodné. No, a pokud pacient má vlastně parodontitidu takového terénu, bych vůbec neimplantovala, nebo nejenom já, ale implantologové, to se musí celý zahojit a ten pacient musí mít úplně jiný přístup.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
a máme další dotazy po telefonu. Dobrý den.

mluvčí 4,
——————–
No, dobrý den. Tady posluchačka z Uherského Hradiště, dobrý den. Prosím vás pěkně. Já mám postiženého syna, který má k dnešku již hodně prořídlé zuby. A to v důsledku, že tam byla paradentóza. Možná je to i dědičné, protože i já ke dnešku je mi 65, mám celkovou náhradu a tak dál. On i má postiženou i jemnou motoriku, takže tam je to i o tom, to čištění zubů někým jiným. Ale teď mně jde o to, je vůbec možné, u takového človíčka, nebudu říkat, nemá záchvaty, nemá problémy nebo něco, není agresivní a tak vůbec zvládnout třeba nějakou, budu říkat po, má li celkovou náhradu nebo něco, mně připadá, že asi by to nezvládnul nebo nevím, navíc má takový velký dávivý Reflex. Naštěstí máme pana doktora, který je velmi vstřícný a zvládáme to. Dnes jsme shodou okolností byli u zubaře, takže zase přišel ještě o další zub. Tím, že mám sama zkušenost chvilku být bez zubů, vím, že jde žít a neumřít bez prostě jídla, já sama mu stejně dělám už takovou jemnější stravu a tak dál.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Rozumíme, takže dotaz zní, jestli je možné u vašeho syna, konkrétně třeba i s handicapem, náhradu celkovou.

mluvčí 1,
——————–
Víte co, celková náhrada z toho teda chápu snímatelnou náhradu? Vůbec neumím si představit teďka vašeho syna, to bych chtěla ho vyšetřit, nebo jestli pan doktor, spíš, když ho zná, mu doporučil nebo nedoporučil tu náhradu, protože to chce nějakou trošku spolupráci, toho pacienta naučit s tím, jak říká, pracovat, to znamená, že někdy se to musí vlastně i umět, přidržovat trošku svaly, ale nejsem si jistá, když říkáte, což mívají handicapovaní, motorika, že je trošičku omezená, to je dost komplikované. Pokud je možné …. jeho zbytkový chrup udržet co nejdéle. Je nejlepší, aby teda, jestli máte ho na starosti, nebo někdo, kdo by mu čistil ty zuby lepším způsobem. Nebo použít i třeba elektrický kartáček k tomu. Mají to někdy jako hračku, takže to by bylo výhodné, ale něco snímatelného, nevím, jestli by bylo úplně vhodné. Podle toho, jak to popisujete.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Máme ještě jeden dotaz po telefonu, dobrý den. Haló, slyšíme se. Hezké odpoledne, tak zatím ve vysílání nikdo není. Tak k té péči, protože o té jste, paní doktorko, mluvila jenom zatím v náznacích, že je důležité se o zubní náhrady starat. Možná je to takový mýtus, že lidé mají pocit, když už nemají své zuby, že ta péče není tak důležitá.

mluvčí 1,
——————–
Tak začala bych tím, že i ty korunky a můstky je nutné velmi dobře udržovat i v tom mezizubí speciálními mezizubními kartáčky, protože celý zub není pokrytý tou korunkou, ale u toho krčku je to vlastně nejnáchylnější k tvorbě kazu, tam to vlastně nejčastěji potom selže, to, je to u těch fixních prací, a u těch snímatelných prací ten pacient může si tu náhradu umýt kartáčkem a i se to dá naložit do nějakých…., tam dneska jsou nějaké tablety, a může, pokud je ten přenos přes zuby, tak si jaksi tu náhradu po vyčištění zubů může nechat i v noci, pokud ta náhrada je celková a je z nějaké té pryskyřice, tak to se nedoporučuje dlouhodobě nosit, to znamená, že na noc by se měla sundat a pečlivě vyčistit kartáčkem, nejlépe mýdlem, zubní pasty mají v sobě taková abraziva, tak bychom to obrousili, to by se nám nehodilo.A pokud se to tak neděje a nečistí se vlastně i ta zbylá dutina ústní, mohou tam potom přežívat bakterie, které jsou patologické a mohou těm pacientům přinášet pálení jazyka, sliznic atd. a jinak teda může ta náhrada se někde uštípnout, a to ten pacient by měl s tím hned přijít, aby tu nebylo chronické dráždění, které potom vede i k onkologickým nemocem.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
O té péči už jsme teď hovořili, nicméně může se stát, že se zkrátka ta, třeba ta tkáň zanítí a tak je potom třeba nutné tu zubní náhradu celou vyměnit, sundat nebo jaký je postup v případě ošetření?

mluvčí 1,
——————–
No, pokud je to fixní náhrada, to se může stát a časem se doporučuje tu výměnu udělat.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
To znamená, že ani dobře udělaná náhrada i správná péče neznamená náhrada na celý život.

mluvčí 1,
——————–
Ne, není. A dneska se doporučuje, někde dokonce ty práce popisují po 10 letech výměnu, což nám připadalo takové jako velmi časté, ale pokud ten pacient se o to skutečně dobře stará a nemá žádný zánět a ta Korunka je tam fixovaná pořád na stejném místě s tím, že se neodhalí krčky, tak tam může být déle, ale nejhorší je stav, že pacient má 30 let fixní náhadu a pak přechází rovnou na snímatelnou nebo celkovou náhradu. To je pro něj handicap, protože s tím neumí vlastně zacházet a pacienti nechtějí vlastně vyměnit ty můstky, protože je tam mají, jsou na ně zvyklí a potom vlastně dojde k tomu náhlému rozhodnutí o extrakci zbylých zubů, těch pilířů, které jsou většinou zkažené.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Lidé se asi bojí i finanční zátěže. V tomhle případě platí tedy, že ta nejdražší varianta je ta nejlepší, anebo se tím třeba řídíme, aniž to tak nemusí být a může být jednodušší varianta levnější, tou nejlepší pro nás.

mluvčí 1,
——————–
Musíme si říct vždycky, co to je vlastně nejdražší varianta a jestli teda nejdražší varianta, musíme vždycky zvážit. A nakonec je možný u toho pacienta, aby šel i k jinému lékaři pro takzvaně druhý názor a ten by mu dal třeba jiný náhled na ten plán ošetření, každý pacient má na to nárok….

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
A nejdražší dostupná pro všech. Ve všech i regionech mimo třeba hlavní město.

mluvčí 1,
——————–
No, já si myslím, že někde teda ne, protože tam už vlastně byli staří lékaři, kteří odcházejí do důchodu. A ačkoliv třeba se dělá tady průzkum, že vlastně z některých těch regionů studenti se tam nevrací, takže je pravda, že asi to potom pro ně komplikovanější a většinou naši absolventi zůstávají ve větších městech. Málokdo už chodí do těch příhraničních.

Tereza Stýblová, moderátorka
——————–
Paní Dr. Lucie Vondráčková ze Stomatologické kliniky první lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze byla hostem kávy o čtvrté. Moc vám děkuji, těším se příště, na shledanou.